Hranický Sokol byl založen v r. 1887. Neměl však vlastní prostory pro cvičení a proto zpočátku cvičenci cvičili v létě za pěkného počasí na propůjčených zahradách pouze prostná.
Dr. Šromota požádal o propůjčení gymnazijní tělocvičny, kde cvičil německý „turnverein“ ale narazil na tuhý odpor německého vedení města. Tělocvična zapůjčena nebyla. A tak se cvičilo v létě na zahradě Na Valech a v zimě v pronajaté místnosti v tzv. Václavikově gruntě. Tam setrval Sokol do r. 1899, kdy konečně dostal povolení cvičit v tělocvičně gymnázia.
Ideálem zůstalo postavení vlastní tělocvičny. V roce 1898 bylo zřízeno Družstvo pro zřízení sokolovny, jehož úkolem bylo po boku Sokola získávat prostředky pro postavení vlastní tělocvičny, získávalo a shromažďovalo dary členstva a dalších osob.
V roce 1920 zakoupilo v Radniční ulici kino a restauraci a k tomu zakoupilo dva domy ve Farní ulici. To vše opravilao za vydatné pomoci členů Sokola. Tak získali Sokoli sál a jeviště. Sál pronajímali i jiným souborům a společnostem. Výnosy z těchto podniků byly velmi dobré a fond narůstal.
Odkazem vdovy po prvním českém starostovi města paní Šromotová, která v závěti splnila přání svého muže, získal Sokol pozemek za Bečvou, na kterém stojí nynější sokolovna. Potřebný finanční základ ke stavbě byl získán činností Družstva pro postavení sokolovny, hlavně pak jeho starosty Václava Jonáše, který odkázal Družstvu své jmění ve výši 1.000.000 Kč.
Dne 12. června 1927 byl položen základní kámen a dne 12. srpna 1928 byla sokolovna odevzdána svému účelu. Tak se hranický Sokol dočkal po 41 letech vlastního stánku.
Celkové náklady na stavbu překročily 3.000.000 Kč a zůstal dluh převyšující částku 800.000 Kč, který se splatil až v roce 1947.
Velké škody utrpěla sokolovna ubytováním německých vojáků a zvláště při destrukci mostu přes Bečvu 7. května 1945. V noci z 1. na 2. května 1974 sokolovna vyhořela. Po její opravě a přestavbě již svůj osobitý vzhled pozbyla.
Současný stav sokolovny je žalostný a vyžaduje značný finanční náklad na generální opravu.